Korsická GR20 +-

Kouknutím na mapu je myslím vidět vše podstatné - vstupním i výstupním bodem bylo město Bastia, do kterého jsem trajektem společnosti MOBY lines doplul z Janova 22. května kolem půl osmé ráno. Na lelkování moc času nebylo, protože cca za hodku odjížděl autobus směr Porto Vecchio, kterým jsem se svezl do Saint-Lucia de Porto-Vecchio. Někdy po 11té jsem tedy byl zhruba 6km od oficiálního začátku GR20ky v nedalekém Conca. S dokončením traily byla situace podobná, oficiální konec je v městečku Calenzana, ze kterého jsem ještě pokračoval nějakých 14km do Calvi. Tam jsem nasedl na přímý vlak zpátky do Bastie a po přespání v kempu vyrazil 4. června v 13:30 se společností Corsica Ferries do Livorna. Do Itálie i zpátky jsem jel vlakem ...

Mapu bez zaznačených campsitů si můžeš prohlédnout na mapy.cz.

Samotná traila nebyla tak dlouhá jako loňská "procházka po Alpách" i celkové převýšení bylo menší, ale nejspíš i proto, že některé zdroje tvrdí, že je to nejdrsnější dálková trasa v evropě, tak mi to dalo docela zabrat :-))
Délka trasy se udává nějakých 180km a většině lidí prý její zdolání zabere cca 15 dní. Já to dal za 12dní i s tím, že jsem si trasu prodloužil na obou stranách a ještě jsem cca 6km úsek, který kvůli sněhu vypadal celkem drsně, nahradil asi tak 20km okruhem. Oproti většině jsem šel obráceně, čili od jihu k severu a udělal jsem dobře, jižní strana je totiž celkově schůdnější, takže než jsem dorazil do drsnějších míst, byl jsem rozchozenej a nic mi pak nepřišlo nijak extrémní. Naopak když jsem poslední den viděl lidi co začínali na té severní a klopýtali i v docela snadných úsecích, tak si skoro nedokážu představit, jak to tihle jedinci zvládnou bez úrazu ...
Rozhodně je ale potřeba počítat s tím, že je traila hodně kamenitá, takže kvalitní pevné boty jsou základ - já tam své oblíbené Zamberlany dorasoval tak, že jsem byl rád, že se nerozpadly dřív, než jsem došel do konce.

Co se nocování týče, často se člověk dočte, že je potřeba přespávat na chatách nebo na vyhrazených místech u nich, protože se nikde mimo nesmí a většinou není ani kde postavit stan - já jsem všechny noci strávil ve stanu, pokud možno co nejdál od chat a civilizace a vždycky jsem si nějaké místo našel ... a mnohdy opravdu parádní!

Oproti loňsku jsem opět nějaké vybavení odlehčil a zmenšil, takže se mi podařilo narvat do krosny jídlo na celou dobu co jsem strávil v horách! Po zapakování měla krosna sice celkem nepříjemných 18kg, ale ta soběstačnost mi za to stála :-)